Ropovod Družba

Ropovod Družba na první pohled

Ropovod Družba je jednou z největších ropovodních sítí na světě. Celková délka potrubního systému včetně všech jeho větví dosahuje okolo 5 500 km. Oficiální začátek sítě Družba je ve městě Almeťjevsk v Ruské federaci, kde se setkávají ropovody přivádějící ropu ze Sibiře, Uralu a Kaspického moře. Družba pokračuje do města Mozyr v Bělorusku, kde se dělí na severní a jižní větev. Severní větev pokračuje přes Bělorusko a Polsko do Německa. Jižní větev protíná Ukrajinu a v Užhorodu se rozděluje na Družbu 1, která pokračuje na Slovensko (kde se dále dělí, přičemž jedna větev vede do České republiky a druhá do Maďarska), a Družbu 2, která pokračuje do Maďarska. Stávající kapacita Družby je 1,2–1,4 miliónů barelů denně, s možností navýšení na 2 milióny barelů denně.

Historie ropovodu Družba

Rozhodnutí o výstavbě ropovodu z (tehdejšího) SSSR do zemí jeho spojenců spojených do socialistického bloku přijala Rada vzájemné hospodářské pomoci na zasedání v Praze 10. prosince 1958. Výstavba začala v roce 1960, kdy každá země odpovídala za svoji část (potrubí se stalo majetkem příslušné země).

Trubky se vyráběly v Sovětském svazu a v Polsku, ventily a armatury v Československu. Německá demokratická republika dodávala čerpadla a Maďarsko poskytovalo automatizační a komunikační vybavení. Výstavba ropovodu stála přibližně 400 miliónů rublů. Bylo odstraněno více než 15 miliónů metrů krychlových zeminy, aby bylo možné položit 730 000 tun trubek. Na své cestě do střední Evropy Družba překonává 45 velkých řek. Celé potrubí bylo uvedeno do provozu v říjnu 1964.